Přijímáme lásku, kterou si podle nás zasloužíme. Americký film o prvním milostném opojení.
Patnáctiletý Charlie je velmi přemýšlivý, zakřiknutý a citlivý mladík, který to na střední škole, kde ho ostatní mají za podivína, nemá vůbec jednoduché; je to klasický případ „jiného” dítěte, které na sebe v podobných kolektivech vždy přitahuje posměch a šikanu. Šikaně se Charlie ubrání, posměchu si až tak nevšímá, trápí ho ovšem pocit samoty a cítí silnou potřebu začlenit se mezi ostatní „normálnější” spolužáky. Jenomže to není tak jednoduché. Charlie totiž na jednu stranu svět kolem sebe nechápe, což mu brání navazovat přirozené vztahy, na druhou stranu ho chápe až příliš dobře a začleňování do něj se bojí. Zůstává tedy v roli jakéhosi pozorovatele, „toho, kdo stojí v koutě”, zkoumá sám sebe i lidi kolem a píše o svých drobných poznáních, radostech i strastech dlouhé dopisy neznámému příteli, zřejmě psychologovi… (Česká televize)
Americký film na motivy románu Ten, kdo stojí v koutě Stephena Chboskyho (nesnažte se to vyslovit, to prostě nejde), který nejen že je autorem knihy, ale je zároveň i autorem scénáře a režisérem. Chbosky sice se scenáristikou již předchozí zkušenosti měl (např. postkatastrofický seriál Jericho), ale jako režisér je debutant.
Snímek Ten, kdo stojí v koutě nebo také Charlieho malá tajemství byl velmi dobře přijat diváky i odbornou kritikou. Jednoznačnou pochvalu si vysloužili mladí herečtí představitelé Logan Lerman (Charlie), Ezra Miller (Patrick) a Emma Watsonová (Samantha). V rolích dospělých, přestože jsou svým rozsahem vesměs minimální, se objevuje řada známých herců – Paul Rudd (učitel angličtiny), Dylan McDermott (Charlieho otec), Melanie Lynskeyová (teta Helen) a Joan Cusacková (psycholožka).
Malý romantický teenage film z americké střední, která má vcelku podobný děj jako všechny ostatní, ale přesto se trochu vymyká. Co si budeme povídat, když se řekne “romantický teenage film z americké střední”, každého napadnou Prci, prci, prcičky. Tak na to tady zapomeňte.
Máme tady prostě kus kvalitní filmařiny, který ve vás zanechá stopu, ze které dýchá cit a myšlenka. Tím, že je celý film vyprávěn v já-formě, dostáváme velice autentický a intimní zážitek! Monolog, který Charlie vede v dopisech svému příteli, jejímž prostřednictvím je děj vyprávěn, je naprosto skvělý, některé citáty jsou opravdu hodné zapamatování.
Nesmím opomenout zmínit závěr filmu – jednak rozuzlení, které bylo famózní, jízdy tunelem a nesmrtelné Bowieho Heroes.
Rozhodně se u filmu budete bavit.. teda..asi ne způsobem jako u Prci, prci.. ale pobavíte se.
Foto: Česká televize, video: YouTube
