RECENZE: CHLAST / DRUK

Film Chlast dánského režiséra Thomase Vinterberga je jedinečnou sondou do současné společnosti. A to nejenom té dánské.

Anotace

Již název filmu vypovídá o tématu, kolem kterého se příběh točí. Existuje totiž teorie, že by se každý člověk měl narodit s určitou dávkou alkoholu v krvi. Tato malá intoxikace totiž otevírá naši mysl k poznání světa okolo nás, zmírňuje problémy a zvyšuje naši kreativitu. Tato teorie zaujme Martina (Mads Mikkelsen) a jeho tři přátele, unavené středoškolské učitele, a pustí se do experimentu, při kterém si po celý den udržují hladinu alkoholu v krvi.

Když Churchill dokázal vyhrát druhou světovou válku s notnou dávkou alkoholu, kdo ví, co způsobí pár kapek jim a jejich studentům? Prvotní výsledky jsou povzbudivé a tento malý projekt se stane opravdovým akademickým výzkumem. Jak jejich hodiny, tak výsledky se zlepšují a skupina znovu dostane chuť do života! Když však výzkum přeženou, někteří musí skončit. Je stále jasnější, že i když alkohol mohl dopomoci ke skvělým úspěchům v historii, některé odvážné činy mají své následky. (Film Europe)

Nebývalý experiment

Parta čtyř kamarádů, pracujících ve školství a trpících krizí středního věku, se odhodlá k neobvyklému experimentu, který vychází z jakési teorie, že malá intoxikace otevírá mysl, zvyšuje kreativitu a odstraňuje deprese. Jinými slovy, že budou každodenně udržovat hladinku, ale za určitých pravidel, která se nesmí překročit, aby se z toho nestal ten návyk. Alkohol dokáže nakopnout, zlepšit náladu, stav mysli a pro okolí být najednou zajímavým a vtipným. S odvoláváním se na slavné historické postavy typu Churchilla či Hemingwaye (“vždyť také pili a čeho všeho dosáhli”) jsou postavy stále více vtahovány do alkoholové pasti. Ne každý to však dokáže ustát a s každou vyšší dávkou, se stává více a více závislejším a bezmocnějším.

Máme zde prostě film, co dokonale vystihuje všechny fáze kolem alkoholu. Ty fajn, když z nás alkohol udělá zábavnějšího, víc v pohodě, prostě toho děsně cool člověka. Ale i ty negativní, když se probouzíme jinde, kdy nevíme, co jsme dělali minulou noc, kdo je mrtvola vedle nás a proč máme u postele tašku plnou peněz :-). Prostě ve stavu, ve kterým nám není už tak dobře, jako před několika hodinami.

Vinterbergův film Chlast zcela potvrzuje okřídlené pravidlo “pije jako Dán”, protože ve filmu pijí snad opravdu všichni, včetně dětí.

Režisér ale snímkem nemoralizuje, nekritizuje, neříká, jak je alkoholismus špatná věc. Ponechává čistě na divákovi, ať si udělá názor vlastní. Nesnaží se o nějakou protialkoholovou agitku, snaží se spíše nabídnout svůj kritický pohled na současný stav společnosti a to, že bez sklenky to někteří neumí.

Geniální casting

Co si budem, film Chlast hodně stojí na hlavním hrdinovi, kterého hraje dánská hvězda Mads Mikkelsen. Jeho postava se potácí životem, neschopna dosáhnout svých vysněných cílů a Mads Mikkelsen se zde předvádí v celé své herecké démoničnosti.

Ostatně, celkově jsou všechny příběhy postav velmi civilní, plně uvěřitelné a výborně zahrané a všichni čtyři učitelé jsou naprosto lidsky sympatičtí.