Divoká planeta

Je to přesně 10 let, co mi na festivalu ve Varech dal do ruky jeden kamarád čerstvě vydané dvd tohoto filmu se slovy “To musíš vidět”. Film jsem viděla jen jednou, ale díky své jedinečnosti a unikátnosti se lehce vryl pod kůži.

Film je unikátní hned z několika úhlů. První zajímavostí je, že režisér René Laloux, jehož dlouhodobým spolupracovníkem byl český výtvarník Roland Topor, film téměř celý připravoval v ateliérech Studia Jiřího Trnky a Krátkého filmu. Tvůrčí dvojice Laloux-Topor v tu dobu již měla za sebou krátkometrážní animované filmy Plži a Les Temps morts (neboli Mrtvé časy) z roku 1966.

Pak je tu ta podmanivá hudba, zajímavá kresba a mrazivý příběh, které dohromady vytváří neopakovatelnou atmosféru. Idea postavit lidi do role domácích mazlíčků a škodlivé havěti na planetě obývané mimozemské rasou, která nás převyšuje nejen intelektem, ale také krutostí, se ukázala jako výtečný nápad.

Autoři pojali film trochu jako surrealistické sci-fi a použili ploškovou animační techniku. Dílo pochopitelně poznamenala i srpnová invaze v r. 68. Ideologicky byl námět značně kontroverzní, ostatně narážky na rasové předsudky a genocidu jsou ve filmu jasné.

V Čechách se příliš nepromítal, zato ve Francii získal Zlatou palmu v Cannes.

Přidejte komentář