Léto 85 je sice filmem, který svým příběhem až příliš připomíná Call me by your name, nicméně při bližším ohledání zjistíme, že je přece jen trochu jiný. Máme zde opět první lásku, osmdesátky, letní romantiku a dva chlapce. Nicméně hlavní zápletka je diametrálně odlišná.
Anotace
Francouzské pobřeží v Normandii, léto roku 1985. Z rádií a kazet znějí The Cure, Bananarama a Rod Stewart. Šestnáctiletý Alexis potkává staršího, charismatického a tajemného Davida. Začíná přátelství plné plaveb na moři, výletů na motorce, nocí beze spánku, svobody a poznávání dospělého světa. Zážitky rychle nabývají na intenzitě, než se vše osudově zvrtne a Alexis se stává hlavním podezřelým v policejním vyšetřování…
Režisér François Ozon (8 žen) se vrací ke kořenům mistrovsky odvyprávěným příběhem, který dokonale zprostředkovává atmosféru poloviny osmdesátých let. (Aerofilms)
Konec až na začátek
Film začíná tvrdým koncem, kdy mladičký Alex je přiveden na policii a promlouvá přímo k divákovi o smrti. Smrti svého kamaráda Davida. A začíná vyprávět jejich příběh.
Příběh jednoho léta v ospalém městečku ve francouzské Normandii uprostřed 80tých let. Puberťák Alex se náhodou seznámí s divokým a přitažlivým Davidem, který žije po smrti svého otce jen se svou matkou. Přátelství chlapců brzy přerůstá v něco víc a pro Alexe je to první velká láska. Láska, do které skočí naplno a se zavřenýma očima. Oba na okamžik žili ve své vlastní dokonalé bublině trávíce letní dny ve společnosti toho druhého.
Chvilkové opojení z první lásky
Ale jak nás Ozon od začátku upozorňuje, tato radost je chvilková a brzy se stane příběhem bolesti a utrpení. Ve dvou střídajících se časových osách jsou hlavní Alexovy vzpomínky na události inkriminovaných prázdnin. Film nabízí celou mozaiku nostalgických filmových obrazů obalených do teplého normandského léta poloviny 80. let.
Podobnosti s Guadagninem
Děj obnažený až na kost bere řadu nečekaných zvratů, díky čemuž se příběh liší od řady podobných filmů, které mají známou či podobnou strukturu. Mě to nevadilo, Léto 85 je v tomto jiné než ten z r. 2017 od Guadagnina. I přes množství téměř totožných scén. Ano, Timothee Chalamet je prostě hráč první ligy, ale oba chlapci mu výrazně šlapali na paty.
Prostě si zopakujme stokrát omletou frázi, že francouzská kinematografie je na světové špičce.
Zdroj: Aerofilms, YouTube
