Anny

Anny

Se svým nejnovějším časosběrem Anny se první dáma českého dokumentu Helena Třeštíková vrací opět na okraj společnosti. Tentokrát nás zavede mezi pražské prostitutky a po 16 let sleduje životní cestu jedné z nich. Nutno ještě podotknout, že snímek si svou premiéru odbyl na Mezinárodním filmovém festivalu IDFA v Rotterdamu již v roce 2020, do našich kin dorazil o pár měsíců později.

Anotace

Poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí.
Nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové sleduje příběh stárnoucí prostitutky Anny. Film ji sleduje od konce syrových devadesátých let v kulisách nočních pražských ulic a veřejných záchodků. Přestože žije na společenském dně, ona sama nikdy neztrácí svou lidskou důstojnost, humor nebo víru ve štěstí. Anny není nikdy na dně. Má tři odrostlé děti, je dvakrát rozvedená a pracuje jako toaletářka. Ve 46 letech chce na Vánoce přilepšit vnoučatům, a proto se dobrovolně vydává na dráhu příležitostné pouliční prostitutky.

Film Anny zachycuje 16 let životního příběhu svérázné ženy, která vždycky vidí raději nebe nežli dno. Hledá lásku, vzdoruje smůle i nemocem, ale všechny své životní obtíže bere s jadrným humorem a praktickým nadhledem. Nikdy nehodlá fňukat. Navíc se seznámí se společností Rozkoš bez rizika, která prostitutkám na ulici pomáhá a hraje s nimi originální divadelní hry, v nichž Anny nachází svůj další talent. (Bontonfilm)

Helena Třeštíková se vrátila ke svému 2dílnému dokumentu z roku 2001 Rozkoš bez rizika pojednávající právě o pražských prostitutkách a jejich osudech. Anny byla jednou z nich, přesto poněkud vybočovala. K nejstaršímu řemeslu se dostala až ve svých téměř 50ti letech kvůli vnoučatům. Velmi pracovitá žena, nikdy si nestěžující a zcela otevřeně hovoří o práci prostitutky a životě na ulici.

Když chceš, práci si najdeš vždycky

Tahle slova od bodré toaletářky tesat. Tím tedy nechci říct, že když nemáš práci, máš jít šlapat chodník. Nicméně i Anny v dokumentu říká, že práce je spousta, stačí chtít. Vlastně sama hrdinka si svůj „přivýdělek“ vybrala dobrovolně, jako jednu z možností a v zásadě vedlejšák.

Anny se rve se životem, který rozhodně není procházkou růžovou zahradou, jak umí. Divák nahlédne do světa prostitutek, ale již se nic moc nedozví o jejím osobním životě. Naskytne se pár momentů, kdy Anny nad otlučeným hrnkem turka s pláčem vypráví o nemoci svého vnoučka či přihlížíme prchavým okamžikům štěstí na její svatbě s jakýmsi cizincem. V tomhle ohledu zde chybí určitý rodinný a řekněme historický kontext. To, co bylo, alespoň stručně řečeno v Katce či Marcele, zde absentuje.

Závěrem

Ve Slavonicích na debatě byl kdosi z produkce, takže to bylo poněkud ploché a informačně prázdné. Sama Anny je bohužel již po smrti, tudíž tento časosběr se již pokračování nedočká. Dokument sám je třeštíkovsky mistrný, na roveň Katky, Reného či Marcely bych to asi nestavěla, nicméně svůj šmrnc to rozhodně má a za vidění stojí.

@ Česká televize, YouTube

Recenze

Režie:
Scénář:
Námět:
Kamera:

Souhrn:

4.4

Přidejte komentář